Milí Češi a Moraváci na jedné karanténní lodi,
víme, že jste ve stresu a pod tlakem. Neexistuje sice žádná zázračná rada, jak na dálku zatočit s úzkostí, psychickými potížemi či virem samotným, ale jako kliničtí psychologové a psychoterapeuti jsme pro vás připravili stručný soubor doporučení, který vám v tyto dny snad přijde k duhu: 
- Můžete prožívat úzkost, vztek, frustraci, bezradnost. Následně můžete prožívat i stud a vinu za své projevy. Může vám to být jedno a být nad věcí. Můžete se nadměrně pozorovat a všímat si každého zakašlání. Všechny tyto projevy jsou normální.  - Každá krize někdy skončí, každá epidemie přejde. V historii přešly horší nákazy. Koronavirus není mor, nezabije vše živé, na co sáhne. Pro většinu populace tak neznamená přímé ohrožení života.  - Dodržování současných opatření je klíčovým aktem ohleduplnosti k těm, jejichž životy nákaza ohrozit může (především senioři a již dříve nemocní). Když se zahltí zdravotnický systém, nebude umět pomoci těm, kteří to potřebují. Noste roušky.  - Epidemie a přijatá opatření omezí náš „plnotučný“ život a mohou přivodit finanční potíže, ale bude to mít řešení. Každý problém má totiž své řešení. To ale přijde na řadu, až se s nákazou vypořádáme. Zatím nic neplánujte.  - Náš organismus dokáže nést velkou míru zátěže a nepohodlí. Pro lidstvo to není nic neobvyklého, jen jsme na to trochu zapomněli. Je normální nemít se vždycky jen dobře.  - Zkuste aktivně pracovat na svém klidu a dobré náladě. Tak jako vás dokážou strhnout negativní emoce a špatné zprávy, dokážou to i ty pozitivní a dobré. Pokud máte někoho nakazit, zkuste ho nakazit optimismem.  - Po odeznění naštvání, brblání a strachu si lidi nakonec začnou pomáhat. Buďte k sobě laskaví a nehledejte viníka (vláda, lyžaři atd.), i když je to přirozené. Většina lidí skutečně nechce nikoho vědomě nakazit. Hledejte způsob, jak být platní druhým.  - Naordinujte si mediální dietu. Není třeba neustále sledovat zprávy v TV, a ještě je aktivně vyhledávat na internetu. Můžete si být jisti, že nic důležitého vám neuteče. Ignorujte konspirační teorie a věnujte se i něčemu jinému, než je koronavirus.  - Karanténa nejsou prázdniny. Najděte si pevné body v každodennosti a stanovte si režim. Využijte nucené volno na dodělání domácích restů. Dovolte si izolovat se od členů rodiny v jiném pokoji. Nesnažte se dořešit dřívější rodinné spory právě teď.  - Karanténa není ani mejdan. Kocovina zhoršuje psychickou kondici a náladu, nepřehánějte to.  - Mluvte o situaci se svými dětmi (i ti nejmenší vnímají váš neklid) a uklidněte je sdělením, že jim vážné nebezpečí nehrozí, ale musíme chránit babičky a dědy a nemocné lidi.  - Pohyb, spánek, strava, ohraná píseň stále dokola, samozřejmě v rámci možností.  - Pokud to umíte a troufnete si, skutečně se zastavte. Každá krize je příležitost a můžeme si z ní něco odnést. Třeba zjištění, že lze přežít i bez víkendu stráveného v nákupáku. Že spoustu našich potřeb přichází s nabídkou zvenčí, ale ve skutečnosti toho zase tolik nepotřebujeme. Atd. atp., každý podle svého filozofického rozpoložení. 
 
- Nechovejte se jako nemocní, pokud skutečně nemocní nejste.  - Pokud nemáte žádné příznaky, nebo jen lehké, nechoďte se testovat na koronavirus a zůstaňte doma. Jestli máte z viru strach, nedává žádný smysl chodit tam, kde je ho nejvíc. 
- Nelžete lékařům o svých symptomech a pobytu v zahraničí. - Chovejte se ke zdravotníkům slušně, i když jste sami ve stresu. Oni jsou ve větším.  - Vyjádřete podporu zdravotníkům, prodavačům, policii a dalším skupinám, které jsou nejohroženější a fungují na hraně svých sil, potřebují to.
 
- Pokud vás přepadne silnější úzkost, zkuste tzv. trojúhelníkové dýchání: Začněte volným výdechem. Poté pomalý nádech nosem (při kterém v duchu počítáte od 1 do 4), zadržení dechu (stejné počítání), pomalý výdech ústy (stejné počítání). Několikrát opakujte.  - Hlavním zdrojem úzkosti jsou naše myšlenky. Ty je třeba zastavit. Použijte k tomu svých pět smyslů, zastavte se a jednoduše si zkuste říct nahlas nebo v duchu, co právě teď vidíte, slyšíte, hmatáte kolem sebe, cítíte a jakou chuť vnímáte v ústech. (Jde o konkrétní jednoduché věci, např. vidím stůl, slyším tikat hodiny atd.). Dostanete se tak do přítomnosti, dál od myšlenek a úzkosti. Zkuste použít kdykoli, když se vaše myšlenky na buducnost začnou vymykat kontrole.  - Jiný způsob používá US armáda: zastavte se, třikrát se pomalu nadechněte a vydechněte (aktivujete tzv. parasympatikus) a uvědomte si, co právě teď prožíváte a kde jste. V duchu pojmenujte tři věci, které vidíte kolem sebe. Opět je to způsob, jak se zakotvit v přítomnosti a jak předcházet neuvědomovanému stresu. Klidně střídejte všechny postupy.  - Jestliže jsou vaše obavy a psychické potíže větší, než sami zvládáte, kontaktujte telefonicky nebo elektronicky psychology, které najdete na internetu. Mnozí kolegové jsou připraveni na poskytování krizové intervence na dálku.
 
Opatrujte se a držte se. Tohle zvládneme.  
 
PhDr. Adam Suchý, klinický psycholog a psychoterapeut, Olomouc Doc. PhDr. Miroslav Světlák, PhD., přednosta Ústavu psychologie a psychosomatiky, Brno

Bhagat píše ze Osho Shangri La MC:

Láska tváří tvář krizi

V těchto dnech náš život, který jsme brali jako samozřejmost, kolabuje a to neočekávanou rychlostí. Po dlouhém období svobodného pohybu, se uzavřely hranice států. Po letech ekonomické prosperity se zavírají obchody, restaurace, školy, univerzity. Takový silný dopad na náš život jsem ještě nikdy nezažil.

Kroky, které podnikají vlády v Evropě i jinde ve světě, jsou drastické. Chápu důležitost zpomalování šíření vlny infekce, aby se tak zamezilo přetížení a kolapsu zdravotnického systému. Ale to vše ještě neoslovuje ten nejdůležitější aspekt celé této situace. Podle některých virologů tato vlna infekce bude pokračovat až do té doby, než bude nakaženy přibližně dvě třetiny světové populace. A pak začne odcházet, ne dřív. Jak dlouho to bude trvat, to nevíme. Ale budeme nyní žít nějakou dobu v přítomnosti tohoto viru.

Když jsem poprvé cestoval do Indie, světová populace byla kolem 3 miliard lidí, nyní je nás více než dvojnásobek tohoto počtu. Objevili jsme penicilín, ale nezkorigovali jsme rychlost rozmnožování lidí. Stále jsme pokračovali na cestě větší, rychlejší a více. Již od 70. let od založení Římského klubu, víme o ekologických důsledcích našeho životního stylu a při tom jsme to neustále zhoršovali.

Jako lidstvo jsme se chovali velmi neinteligentním, egoistickým a krátkozrakým způsobem. A nyní se potkáváme s důsledky tohoto chování. A zde to není jen o viru COVID. I když by veškerá snaha o zvládnutí viru byla úspěšná, neznamená to, že budeme v bezpečí a že můžeme pokračovat stále dál stejně. Tato planeta se dostala již na hranice svých možností, my jsme ji tam natlačili. Přelidnění a náš agresivní způsob života ničí naši planetu. To, co se děje nyní s virem, je jen jedním z důsledků našeho konání. Nyní stojíme tváří tvář situaci, kde ztrácíme kontrolu nad danou situací kolem nás. Naše vlády reagují panikou a větší kontrolou.

Neříkám, že by tato preventivní opatření byla špatně, vůbec ne. Naprosto dává smysl zpomalit rychlost šíření dané infekce. Ale pokud zůstaneme pouze na této úrovni, tak se ještě nic nevyřeší. Potřebujeme oslovit egoistický a agresivní životní styl moderní společnosti. Potřebujeme přijmout smrt jako přirozenou součást naší existence. Potřebujeme se potkávat se smrtí s láskou a vědomím a ne s panikou. Potřebujeme přijmout naši zranitelnost a opět začít cítit, namísto toho abychom zakrývali své pocity větším konzumem. Potřebujeme více uvědomění, lásky a ne více kontroly. V této krizi se nacházíme kvůli našim nevědomým snahám mít život pod kontrolou více a více. Jednou jsem slyšel Berta Hellingera mluvit o tom, jak tím, že se lidstvo snažilo eliminovat nebezpečí a nejistoty ze života a učinit tak život bezpečnější a jednodušší, vytvořilo daleko větší nebezpečí než co kdy existovalo před tím t.j. nukleární zbraně.

Osho během sedmdesátých let již jasně mluvil právě o této situaci, která se děje dnes. Říkal nám, ať vytváříme vědomí a uvědomění a ať oslavujeme život v jeho plnosti a ať jsme připraveni na cokoli, předpovídal ekologické poranění naší planety a důsledky, které to bude mít na životy lidí.

V této situaci je přirozené, že jako lidé zažíváme strach a nejistotu.

Osho o strachu:

“Pokus se pochopit, co to je strach.”

“Otázkou není se čehokoli zbavit. Otázkou je pochopení, porozumění. Pochop strach, co to je a nesnaž se ho zbavit. Pokud se totiž snažíš čehokoli zbavit, nejsi připraven to pochopit - protože mysl, která se něčeho chce zbavit, se již uzavřela. Není otevřená pochopení, není vnímající. Nedokáže tiše rozjímat. Už se rozhodla. Nyní se strach stal zlem, hříchem a tak se ho chce zbavit. Nesnaž se ničeho zbavovat. Pokus se pochopit, co to je strach. A pokud máš strach, přijmi ho. Tak tu je. Nesnaž se ho schovávat. Nesnaž se vytvořit opak. Pokud máš strach, tak máš strach. Přijmi jej jako součást svého bytí. Pokud ho dokážeš přijmout, tak již zmizel. Pomocí přijetí strach mizí. Skrze popírání strach posiluje.”

Osho: Kniha tajemství

Co to pro nás znamená v každodenním životě? Kdykoli jsme ochotni vidět realitu smrti, stáváme se pokornými a vděčnými. Tímto způsobem se může tato krize ohledně viru stát velmi silnou zenovou holí, která nám připomíná, že naše budoucnost není nikdy zaručena. Může nám připomínat, abychom více milovali a abychom zacházeli více sami se sebou, s lidmi kolem i s planetou s větším respektem a úctou. A může nás také naučit oslavovat život namísto toho, abychom se jej snažili mít pod kontrolou. Toto může být velkým darem této krize.

To jsou důvody, proč jsme se v Shangri La rozhodli pokračovat v našem programu. Naše všechny aktivity jsou do 30 lidí a tedy stále ještě povoleny. Větší akce stejně nepořádáme. A tak pokračujeme v našem programu, tedy pokud vláda neuvalí ještě přísnější pravidla.

Žádáme všechny lidi, kteří k nám budou mířit, aby byli extra vnímaví a citliví k symptomům potenciálního onemocnění. Chceme se chovat odpovědně, s láskou a vědomím.

Tak to je pro teď. Jak to bude vypadat zítra, to uvidíme zítra.

Nakonec o tom je právě žít v přítomnosti.

S láskou,

Bhagat a Sananda

Má dnešní myšlenka:

"Ode dneška vidíme jen oči z obličeje (pro roušku), tak se do nich dívejme. Objevujme duši (svou, druhých, světa) a vnímejme bezčasovost. "

"Dnes je noc (temnota) a den (světlo) v jednotě a jsou všude kolem nás, záleží jen na nás, kterým směrem se budeme dívat."  Podpořme v dnešní meditaci (ve 21 hod.) příchod světla do naše duše, srdce a podpořme Matku zemi, která se probouzí do jara.

Poslední dny se stále více lidí přidává ke společné meditaci, ke společné práci na energetické úrovni. Všichni jsou zváni k naladění se na svůj vnitřní pocit (klidu, důvěry, víry...), k ukotvení, k nadosobního přesahu. Stačí spočinout v klidu a svým dechem dále tyto pocity rozšiřovat do sebe, do domu, do města, do světa...  Probíhá od cca 19, 20, 21 - 22 hod. 

Z hlediska mysli je důležité připravit se na něco, na daný stav - rozumět tomu, co se děje. Protože v nové situaci jsme více zranitelní, emoce již nefungují, jsme ve stresu. 

Existuje studie z r. 2004,( Sandman, při SARD), zabývající se reakcí přizpůsobení při nákaze. Tyto reakce jsou automatické, normální, procházíme si jimi nyní všichni

1. nejsme schopni praktikovat prevetivní opatření, dokud strach, panika, negativní emoce jsou v naši pozornosti, naši motivací

2. když se dozvíme o riziku, tak máme tendenci přehnaně reagovat, emoce jsou nepřiměřené, postupně lidé jako když "zamrznou", jsou bez akce

3. postupně se staneme superangažovanými v dané oblasti - stále sledujeme zprávy, jsme na FB, sítí, na google - každodenně měříme svůj strach - hodinu po hodině, můžeme zosobňovat to riziko a máme pak přehnaný strach - strach se šíří rychleji než virus

4. jdeme zpátky do normálu - zabydlíme se v např. v karanténě, máme novou normu, daný stav se stává pro nás přirozený. 

Naše reakce je kombinace toho, jak jsem byli a nebyli připraveni. Přehnaná reakce je zdravá, normální, připravuje nás na zvládnutí toho dalšího. 

Chtěla bych vám popsat reakce na stres, na zátěžovou situaci, když nás potká (což se právě děje):

1. popírání - to nic není...

2. zlost - je to jen blbá chřipka...

3. smlouvání - když budu užívat vit. C, tak to bude dobrý, nenakazím se...

tyto tři fáze jsou často vidět před krizí.

4. strach, úzkost - vše zkolabuje, nic nebude... - strach je iracionální

5. deprese - nic nemá smysl, nikdy se z toho nedostaneme...

6. akceptace - přijmám to, že to je, vím, co to je, hledám, jak pomoci sobě, druhým...

Každý z nás se vyskytuje v jiné fázi tohoto cyklu, také se jednotlivé fáze u každého z nás můžou různě přeskakovat, prolínat, ale smyslem je přiblížit se, dostat se do akceptace - přijetí. 

Ve své hlavě máme spoustu hlasů. Některé jsou o strachu, jiné o moudrosti, další o depresi. Snažme se, aby hlas Moudrosti mluvil nejhlasitěji a uklidnil nás.

V průběhu posledních dních jsem nasbírala pár střípků k tomu, co můžu udělat teď:

je dobré si uvědomit, co mohu změnit, nad čím mám moc:

1. mít řád, pravidelnost v činnostech - spaní, strava, péče o tělo...

2. omezit svůj čas na sociálních sítích, vyhledávání informací

3. najít si práci a zábavu doma

4. dodržovat bezpečnostní opatření a odstup od druhých lidí

5. přistupovat k věci pozitivně

6. mít víru, naději, modlit se..., přistupovat pozitivně k věci - rozvíjet pozitivní vnímání.

7. rozvíjet vztahy - pomáhat druhým, být se svou rodinou...

Uvědomit si, co není v mé moci, co proto nemusím řešit:

1. jak ostatní dodržují bezpečnostní opatření a odstup

2. jak se druzí chovají

3. předvídaní budoucnosti

4. motivy jednání druhých lidí

5. množství mouky v obchodech

6. jak dlouho to celé bude trvat

7. reakce druhých lidí a mnoho dalšího.